Dobrodružství poznávání

Četba z knihy Markéty Křížové “Inkové: Nejmocnější indiánský stát”. Historická studie líčí dějiny inckého státu před příchodem Španělů, průběh španělské kolonizace i vznik nezávislého Peru. Práce etnografky popisuje dějiny Inků a jejich potomků od předkolumbovské doby až do 20. století. Sleduje příchod Inků do údolí Apurimaku ve 12. století, jejich expanze na jih do Bolívie i na sever v následujících staletích. Velmi zajímavě je vylíčeno státní zřízení Inků a jejich způsob vlády a hospodaření. Inkové neznali peníze ani písmo a proto se zprávy o jejich životě zachovaly až ze španělského podání. Autorka dále líčí vpád španělských kolonizátorů na počátku 16. století a praktiky, které na Indiánech používali. Vylíčen je i indiánský odpor proti kolonizátorům od 16. století až po povstání Tupaca Amaru II. v 18. století. Dějiny peruánských obyvatel líčí autorka knihy dále až do konce 20. století. Episodes: Inkové (01) Inkové (02) Inkové (03) Inkové (04) Inkové (05) Inkové (06) Inkové (07) Inkové (BONUS) všechny epizody Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

19.07.25 • 08:13

Ukázka z knihy Dinosauři v kupce sena – Úvahy o povaze přírodních věd, jež je posledním svazkem esejů nedávno zesnulého amerického paleontologa Stephena Jay Goulda. Opět se velmi čtivou, jak je pro tohoto autora typické, přitom však seriózní formou zaobírá aktuálními problémy studia života v geologické minulosti Země. Ne každý bude s Gouldovými závěry souhlasit, protože kniha je poplatná americkému způsobu myšlení, nebo přinejmenším psaná s ohledem na amerického čtenáře, ale každého zaujme svou schopností vtáhnout do zdánlivě složité odborné problematiky i naprostého laika. Nedejme se zmýlit názvem – kniha není laciným popisem idealizovaného světa dinosaurů (dinosauři zde hrají pouze ilustrační roli), ale ústředním tématem je evoluční myšlení a jeho význam v moderní společnosti. Gouldova kniha je tedy určena nejen biologům, ale i všem, kteří mají požitek z četby vtipně napsaných textů. Stephen Jay Gould (10. září 1941 New York – 20. května 2002 tamtéž) byl americký zoolog židovského původu, paleontolog, evoluční biolog a historik vědy, jeden z nejpopulárnějších a nejčtenějších popularizátorů těchto oborů svojí generace. Byl jedním ze spolutvůrců a nadšených propagátorů tzv. teorie přerušované rovnováhy, která značně modifikuje náhled evolučních biologů na evoluci a řeší některé zásadní rozpory mezi neodarwinismem a fosilními podklady. Jeho velkými konkurenty a názorovými rivaly byli Richard Dawkins či J. Philippe Rushton. #Episodes: Dinosauři v kupce sena (1) Dinosauři v kupce sena (2) Dinosauři v kupce sena (3) Dinosauři v kupce sena (4) Dinosauři v kupce sena (5) Dinosauři v kupce sena (6) BONUS (všechny epizody) Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

30.06.25 • 12:13

Četba z knihy Markéty Křížové “Inkové: Nejmocnější indiánský stát”. Historická studie líčí dějiny inckého státu před příchodem Španělů, průběh španělské kolonizace i vznik nezávislého Peru. Práce etnografky popisuje dějiny Inků a jejich potomků od předkolumbovské doby až do 20. století. Sleduje příchod Inků do údolí Apurimaku ve 12. století, jejich expanze na jih do Bolívie i na sever v následujících staletích. Velmi zajímavě je vylíčeno státní zřízení Inků a jejich způsob vlády a hospodaření. Inkové neznali peníze ani písmo a proto se zprávy o jejich životě zachovaly až ze španělského podání. Autorka dále líčí vpád španělských kolonizátorů na počátku 16. století a praktiky, které na Indiánech používali. Vylíčen je i indiánský odpor proti kolonizátorům od 16. století až po povstání Tupaca Amaru II. v 18. století. Dějiny peruánských obyvatel líčí autorka knihy dále až do konce 20. století. Episodes: Inkové (01) Inkové (02) Inkové (03) Inkové (04) Inkové (05) Inkové (06) Inkové (07) Inkové (BONUS) všechny epizody Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

30.06.25 • 08:59

Ukázka z knihy Dinosauři v kupce sena – Úvahy o povaze přírodních věd, jež je posledním svazkem esejů nedávno zesnulého amerického paleontologa Stephena Jay Goulda. Opět se velmi čtivou, jak je pro tohoto autora typické, přitom však seriózní formou zaobírá aktuálními problémy studia života v geologické minulosti Země. Ne každý bude s Gouldovými závěry souhlasit, protože kniha je poplatná americkému způsobu myšlení, nebo přinejmenším psaná s ohledem na amerického čtenáře, ale každého zaujme svou schopností vtáhnout do zdánlivě složité odborné problematiky i naprostého laika. Nedejme se zmýlit názvem – kniha není laciným popisem idealizovaného světa dinosaurů (dinosauři zde hrají pouze ilustrační roli), ale ústředním tématem je evoluční myšlení a jeho význam v moderní společnosti. Gouldova kniha je tedy určena nejen biologům, ale i všem, kteří mají požitek z četby vtipně napsaných textů. Stephen Jay Gould (10. září 1941 New York – 20. května 2002 tamtéž) byl americký zoolog židovského původu, paleontolog, evoluční biolog a historik vědy, jeden z nejpopulárnějších a nejčtenějších popularizátorů těchto oborů svojí generace. Byl jedním ze spolutvůrců a nadšených propagátorů tzv. teorie přerušované rovnováhy, která značně modifikuje náhled evolučních biologů na evoluci a řeší některé zásadní rozpory mezi neodarwinismem a fosilními podklady. Jeho velkými konkurenty a názorovými rivaly byli Richard Dawkins či J. Philippe Rushton. #Episodes: Dinosauři v kupce sena (1) Dinosauři v kupce sena (2) Dinosauři v kupce sena (3) Dinosauři v kupce sena (4) Dinosauři v kupce sena (5) Dinosauři v kupce sena (6) BONUS (všechny epizody) Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

29.06.25 • 10:24

Četba z knihy Markéty Křížové “Inkové: Nejmocnější indiánský stát”. Historická studie líčí dějiny inckého státu před příchodem Španělů, průběh španělské kolonizace i vznik nezávislého Peru. Práce etnografky popisuje dějiny Inků a jejich potomků od předkolumbovské doby až do 20. století. Sleduje příchod Inků do údolí Apurimaku ve 12. století, jejich expanze na jih do Bolívie i na sever v následujících staletích. Velmi zajímavě je vylíčeno státní zřízení Inků a jejich způsob vlády a hospodaření. Inkové neznali peníze ani písmo a proto se zprávy o jejich životě zachovaly až ze španělského podání. Autorka dále líčí vpád španělských kolonizátorů na počátku 16. století a praktiky, které na Indiánech používali. Vylíčen je i indiánský odpor proti kolonizátorům od 16. století až po povstání Tupaca Amaru II. v 18. století. Dějiny peruánských obyvatel líčí autorka knihy dále až do konce 20. století. Episodes: Inkové (01) Inkové (02) Inkové (03) Inkové (04) Inkové (05) Inkové (06) Inkové (07) Inkové (BONUS) všechny epizody Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

29.06.25 • 10:36

Četba z knihy Markéty Křížové “Inkové: Nejmocnější indiánský stát”. Historická studie líčí dějiny inckého státu před příchodem Španělů, průběh španělské kolonizace i vznik nezávislého Peru. Práce etnografky popisuje dějiny Inků a jejich potomků od předkolumbovské doby až do 20. století. Sleduje příchod Inků do údolí Apurimaku ve 12. století, jejich expanze na jih do Bolívie i na sever v následujících staletích. Velmi zajímavě je vylíčeno státní zřízení Inků a jejich způsob vlády a hospodaření. Inkové neznali peníze ani písmo a proto se zprávy o jejich životě zachovaly až ze španělského podání. Autorka dále líčí vpád španělských kolonizátorů na počátku 16. století a praktiky, které na Indiánech používali. Vylíčen je i indiánský odpor proti kolonizátorům od 16. století až po povstání Tupaca Amaru II. v 18. století. Dějiny peruánských obyvatel líčí autorka knihy dále až do konce 20. století. Episodes: Inkové (01) Inkové (02) Inkové (03) Inkové (04) Inkové (05) Inkové (06) Inkové (07) Inkové (BONUS) všechny epizody Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

27.06.25 • 11:52

Četba z knihy Markéty Křížové “Inkové: Nejmocnější indiánský stát”. Historická studie líčí dějiny inckého státu před příchodem Španělů, průběh španělské kolonizace i vznik nezávislého Peru. Práce etnografky popisuje dějiny Inků a jejich potomků od předkolumbovské doby až do 20. století. Sleduje příchod Inků do údolí Apurimaku ve 12. století, jejich expanze na jih do Bolívie i na sever v následujících staletích. Velmi zajímavě je vylíčeno státní zřízení Inků a jejich způsob vlády a hospodaření. Inkové neznali peníze ani písmo a proto se zprávy o jejich životě zachovaly až ze španělského podání. Autorka dále líčí vpád španělských kolonizátorů na počátku 16. století a praktiky, které na Indiánech používali. Vylíčen je i indiánský odpor proti kolonizátorům od 16. století až po povstání Tupaca Amaru II. v 18. století. Dějiny peruánských obyvatel líčí autorka knihy dále až do konce 20. století. Episodes: Inkové (01) Inkové (02) Inkové (03) Inkové (04) Inkové (05) Inkové (06) Inkové (07) Inkové (BONUS) všechny epizody Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

26.06.25 • 12:48

Četba z knihy Markéty Křížové “Inkové: Nejmocnější indiánský stát”. Historická studie líčí dějiny inckého státu před příchodem Španělů, průběh španělské kolonizace i vznik nezávislého Peru. Práce etnografky popisuje dějiny Inků a jejich potomků od předkolumbovské doby až do 20. století. Sleduje příchod Inků do údolí Apurimaku ve 12. století, jejich expanze na jih do Bolívie i na sever v následujících staletích. Velmi zajímavě je vylíčeno státní zřízení Inků a jejich způsob vlády a hospodaření. Inkové neznali peníze ani písmo a proto se zprávy o jejich životě zachovaly až ze španělského podání. Autorka dále líčí vpád španělských kolonizátorů na počátku 16. století a praktiky, které na Indiánech používali. Vylíčen je i indiánský odpor proti kolonizátorům od 16. století až po povstání Tupaca Amaru II. v 18. století. Dějiny peruánských obyvatel líčí autorka knihy dále až do konce 20. století. Episodes: Inkové (01) Inkové (02) Inkové (03) Inkové (04) Inkové (05) Inkové (06) Inkové (07) Inkové (BONUS) všechny epizody Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

25.06.25 • 12:48

Ukázka z knihy Dinosauři v kupce sena – Úvahy o povaze přírodních věd, jež je posledním svazkem esejů nedávno zesnulého amerického paleontologa Stephena Jay Goulda. Opět se velmi čtivou, jak je pro tohoto autora typické, přitom však seriózní formou zaobírá aktuálními problémy studia života v geologické minulosti Země. Ne každý bude s Gouldovými závěry souhlasit, protože kniha je poplatná americkému způsobu myšlení, nebo přinejmenším psaná s ohledem na amerického čtenáře, ale každého zaujme svou schopností vtáhnout do zdánlivě složité odborné problematiky i naprostého laika. Nedejme se zmýlit názvem – kniha není laciným popisem idealizovaného světa dinosaurů (dinosauři zde hrají pouze ilustrační roli), ale ústředním tématem je evoluční myšlení a jeho význam v moderní společnosti. Gouldova kniha je tedy určena nejen biologům, ale i všem, kteří mají požitek z četby vtipně napsaných textů. Stephen Jay Gould (10. září 1941 New York – 20. května 2002 tamtéž) byl americký zoolog židovského původu, paleontolog, evoluční biolog a historik vědy, jeden z nejpopulárnějších a nejčtenějších popularizátorů těchto oborů svojí generace. Byl jedním ze spolutvůrců a nadšených propagátorů tzv. teorie přerušované rovnováhy, která značně modifikuje náhled evolučních biologů na evoluci a řeší některé zásadní rozpory mezi neodarwinismem a fosilními podklady. Jeho velkými konkurenty a názorovými rivaly byli Richard Dawkins či J. Philippe Rushton. #Episodes: Dinosauři v kupce sena (1) Dinosauři v kupce sena (2) Dinosauři v kupce sena (3) Dinosauři v kupce sena (4) Dinosauři v kupce sena (5) Dinosauři v kupce sena (6) BONUS (všechny epizody) Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

25.06.25 • 14:37

V první polovině roku 1500 sepsal Pero Vaz de Caminha zprávu portugalskému králi o objevení Brazílie výpravou kapitána Pedra Álvarese Cabrala. Krátká ukázka z tohoto překladu unikátního svědectví účastníka jedné z objevných plaveb k americkému kontinentu. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

24.06.25 • 24:18

Četba z knihy Markéty Křížové “Inkové: Nejmocnější indiánský stát”. Historická studie líčí dějiny inckého státu před příchodem Španělů, průběh španělské kolonizace i vznik nezávislého Peru. Práce etnografky popisuje dějiny Inků a jejich potomků od předkolumbovské doby až do 20. století. Sleduje příchod Inků do údolí Apurimaku ve 12. století, jejich expanze na jih do Bolívie i na sever v následujících staletích. Velmi zajímavě je vylíčeno státní zřízení Inků a jejich způsob vlády a hospodaření. Inkové neznali peníze ani písmo a proto se zprávy o jejich životě zachovaly až ze španělského podání. Autorka dále líčí vpád španělských kolonizátorů na počátku 16. století a praktiky, které na Indiánech používali. Vylíčen je i indiánský odpor proti kolonizátorům od 16. století až po povstání Tupaca Amaru II. v 18. století. Dějiny peruánských obyvatel líčí autorka knihy dále až do konce 20. století. Episodes: Inkové (01) Inkové (02) Inkové (03) Inkové (04) Inkové (05) Inkové (06) Inkové (07) Inkové (BONUS) všechny epizody Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

24.06.25 • 10:02

První kniha, která se snaží poodhrnout roušku nad temnou dobou stěhování národů v českých zemích. Hluboké změny a zmatky této doby hluboce zasáhly do vývoje celého kontinentu a připravily půdu pro vznik nové Evropy. Přesuny Hunů, Gótů, Franků, Alamanů, Durynků, Vandalů, Langobardů a dalších měnily tvář všech zemí, jimiž tato etnika procházela. Noví příchozí plundrovali rozsáhlé kraje, vybíjeli původní obyvatelstvo, ale také přinášeli nové kulturní prvky a tradice, které nakonec přispěly k zániku antických a pravěkých struktur. Kniha, vycházející z bohatých archeologických i písemných pramenů, chce čtenáři poskytnout představu o tom, jak se vyvíjela společnost a kultura v Čechách a na Moravě, na pomezí římské říše, v 5. a 6. století, v době, kdy se tato nejvyspělejší starověká říše hroutila a kdy vznikaly rané barbarské říše jako zárodky středověkých států, chce ukázat, jak se kulturní a společenské změny promítly do našich zemí i co obyvatelé českých zemí dali okolnímu světu. Eduard Droberjar je český archeolog, absolvent Masarykovy univerzity v Brně, specialista na dobu římskou (labskogermánský okruh, římsko-germánské vztahy, problematika interregionálních kontaktů v barbariku, chronologie a „Fibelforschung“) a na dobu stěhování národů. Pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně (1990–1994), v oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze (1994–2004), v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech (ÚAPPSČ) v Praze (2005–2007), v Ústavu Archeologie UMCS (Instytut Archeologii Uniwersytetu Marii Curii-Skłodowskiej) v Lublinu (2009–2012), na Katedře historie FF UP v Olomouci (2011–2014) a v Historickém ústavu Opolské univerzity (2015–2018). Nyní působí na Katedře archeologie FF Univerzity Hradec Králové (od 2007) a v Archeologickém ústavu SAV v Nitre (od 2017). Je stipendistou nadace Alexandra von Humboldta (Johannes-Gutenberg-Universität Mainz 1998), členem Humboldtova klubu České republiky a dopisujícím členem Německého Archeologického ústavu (Deutsches Archäologisches Institut). Je autorem přes 170 publikací (z toho devíti monografií). Založil mezinárodní protohistorické konference, z nichž vycházejí tematicky zaměřené sborníky „Archeologie barbarů“. Účastní se mezinárodních projektů a byl řešitelem grantů (např. Dobřichov-Pičhora, Třebusice, Migrace Germánů mezi Labem a Dunajem, Jevíčko a Malá Haná v době římské). Episides: Věk Barbarů (1) Věk Barbarů (2) Věk Barbarů (3) Věk Barbarů (4) Věk Barbarů (5) Věk Barbarů (6) Věk Barbarů (7) Věk Barbarů (BONUS) Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

24.06.25 • 15:24

První kniha, která se snaží poodhrnout roušku nad temnou dobou stěhování národů v českých zemích. Hluboké změny a zmatky této doby hluboce zasáhly do vývoje celého kontinentu a připravily půdu pro vznik nové Evropy. Přesuny Hunů, Gótů, Franků, Alamanů, Durynků, Vandalů, Langobardů a dalších měnily tvář všech zemí, jimiž tato etnika procházela. Noví příchozí plundrovali rozsáhlé kraje, vybíjeli původní obyvatelstvo, ale také přinášeli nové kulturní prvky a tradice, které nakonec přispěly k zániku antických a pravěkých struktur. Kniha, vycházející z bohatých archeologických i písemných pramenů, chce čtenáři poskytnout představu o tom, jak se vyvíjela společnost a kultura v Čechách a na Moravě, na pomezí římské říše, v 5. a 6. století, v době, kdy se tato nejvyspělejší starověká říše hroutila a kdy vznikaly rané barbarské říše jako zárodky středověkých států, chce ukázat, jak se kulturní a společenské změny promítly do našich zemí i co obyvatelé českých zemí dali okolnímu světu. Eduard Droberjar je český archeolog, absolvent Masarykovy univerzity v Brně, specialista na dobu římskou (labskogermánský okruh, římsko-germánské vztahy, problematika interregionálních kontaktů v barbariku, chronologie a „Fibelforschung“) a na dobu stěhování národů. Pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně (1990–1994), v oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze (1994–2004), v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech (ÚAPPSČ) v Praze (2005–2007), v Ústavu Archeologie UMCS (Instytut Archeologii Uniwersytetu Marii Curii-Skłodowskiej) v Lublinu (2009–2012), na Katedře historie FF UP v Olomouci (2011–2014) a v Historickém ústavu Opolské univerzity (2015–2018). Nyní působí na Katedře archeologie FF Univerzity Hradec Králové (od 2007) a v Archeologickém ústavu SAV v Nitre (od 2017). Je stipendistou nadace Alexandra von Humboldta (Johannes-Gutenberg-Universität Mainz 1998), členem Humboldtova klubu České republiky a dopisujícím členem Německého Archeologického ústavu (Deutsches Archäologisches Institut). Je autorem přes 170 publikací (z toho devíti monografií). Založil mezinárodní protohistorické konference, z nichž vycházejí tematicky zaměřené sborníky „Archeologie barbarů“. Účastní se mezinárodních projektů a byl řešitelem grantů (např. Dobřichov-Pičhora, Třebusice, Migrace Germánů mezi Labem a Dunajem, Jevíčko a Malá Haná v době římské). Episides: Věk Barbarů (1) Věk Barbarů (2) Věk Barbarů (3) Věk Barbarů (4) Věk Barbarů (5) Věk Barbarů (6) Věk Barbarů (7) Věk Barbarů (BONUS) Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

23.06.25 • 10:48

První kniha, která se snaží poodhrnout roušku nad temnou dobou stěhování národů v českých zemích. Hluboké změny a zmatky této doby hluboce zasáhly do vývoje celého kontinentu a připravily půdu pro vznik nové Evropy. Přesuny Hunů, Gótů, Franků, Alamanů, Durynků, Vandalů, Langobardů a dalších měnily tvář všech zemí, jimiž tato etnika procházela. Noví příchozí plundrovali rozsáhlé kraje, vybíjeli původní obyvatelstvo, ale také přinášeli nové kulturní prvky a tradice, které nakonec přispěly k zániku antických a pravěkých struktur. Kniha, vycházející z bohatých archeologických i písemných pramenů, chce čtenáři poskytnout představu o tom, jak se vyvíjela společnost a kultura v Čechách a na Moravě, na pomezí římské říše, v 5. a 6. století, v době, kdy se tato nejvyspělejší starověká říše hroutila a kdy vznikaly rané barbarské říše jako zárodky středověkých států, chce ukázat, jak se kulturní a společenské změny promítly do našich zemí i co obyvatelé českých zemí dali okolnímu světu. Eduard Droberjar je český archeolog, absolvent Masarykovy univerzity v Brně, specialista na dobu římskou (labskogermánský okruh, římsko-germánské vztahy, problematika interregionálních kontaktů v barbariku, chronologie a „Fibelforschung“) a na dobu stěhování národů. Pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně (1990–1994), v oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze (1994–2004), v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech (ÚAPPSČ) v Praze (2005–2007), v Ústavu Archeologie UMCS (Instytut Archeologii Uniwersytetu Marii Curii-Skłodowskiej) v Lublinu (2009–2012), na Katedře historie FF UP v Olomouci (2011–2014) a v Historickém ústavu Opolské univerzity (2015–2018). Nyní působí na Katedře archeologie FF Univerzity Hradec Králové (od 2007) a v Archeologickém ústavu SAV v Nitre (od 2017). Je stipendistou nadace Alexandra von Humboldta (Johannes-Gutenberg-Universität Mainz 1998), členem Humboldtova klubu České republiky a dopisujícím členem Německého Archeologického ústavu (Deutsches Archäologisches Institut). Je autorem přes 170 publikací (z toho devíti monografií). Založil mezinárodní protohistorické konference, z nichž vycházejí tematicky zaměřené sborníky „Archeologie barbarů“. Účastní se mezinárodních projektů a byl řešitelem grantů (např. Dobřichov-Pičhora, Třebusice, Migrace Germánů mezi Labem a Dunajem, Jevíčko a Malá Haná v době římské). Episides: Věk Barbarů (1) Věk Barbarů (2) Věk Barbarů (3) Věk Barbarů (4) Věk Barbarů (5) Věk Barbarů (6) Věk Barbarů (7) Věk Barbarů (BONUS) Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

23.06.25 • 13:51

První kniha, která se snaží poodhrnout roušku nad temnou dobou stěhování národů v českých zemích. Hluboké změny a zmatky této doby hluboce zasáhly do vývoje celého kontinentu a připravily půdu pro vznik nové Evropy. Přesuny Hunů, Gótů, Franků, Alamanů, Durynků, Vandalů, Langobardů a dalších měnily tvář všech zemí, jimiž tato etnika procházela. Noví příchozí plundrovali rozsáhlé kraje, vybíjeli původní obyvatelstvo, ale také přinášeli nové kulturní prvky a tradice, které nakonec přispěly k zániku antických a pravěkých struktur. Kniha, vycházející z bohatých archeologických i písemných pramenů, chce čtenáři poskytnout představu o tom, jak se vyvíjela společnost a kultura v Čechách a na Moravě, na pomezí římské říše, v 5. a 6. století, v době, kdy se tato nejvyspělejší starověká říše hroutila a kdy vznikaly rané barbarské říše jako zárodky středověkých států, chce ukázat, jak se kulturní a společenské změny promítly do našich zemí i co obyvatelé českých zemí dali okolnímu světu. Eduard Droberjar je český archeolog, absolvent Masarykovy univerzity v Brně, specialista na dobu římskou (labskogermánský okruh, římsko-germánské vztahy, problematika interregionálních kontaktů v barbariku, chronologie a „Fibelforschung“) a na dobu stěhování národů. Pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně (1990–1994), v oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze (1994–2004), v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech (ÚAPPSČ) v Praze (2005–2007), v Ústavu Archeologie UMCS (Instytut Archeologii Uniwersytetu Marii Curii-Skłodowskiej) v Lublinu (2009–2012), na Katedře historie FF UP v Olomouci (2011–2014) a v Historickém ústavu Opolské univerzity (2015–2018). Nyní působí na Katedře archeologie FF Univerzity Hradec Králové (od 2007) a v Archeologickém ústavu SAV v Nitre (od 2017). Je stipendistou nadace Alexandra von Humboldta (Johannes-Gutenberg-Universität Mainz 1998), členem Humboldtova klubu České republiky a dopisujícím členem Německého Archeologického ústavu (Deutsches Archäologisches Institut). Je autorem přes 170 publikací (z toho devíti monografií). Založil mezinárodní protohistorické konference, z nichž vycházejí tematicky zaměřené sborníky „Archeologie barbarů“. Účastní se mezinárodních projektů a byl řešitelem grantů (např. Dobřichov-Pičhora, Třebusice, Migrace Germánů mezi Labem a Dunajem, Jevíčko a Malá Haná v době římské). Episides: Věk Barbarů (1) Věk Barbarů (2) Věk Barbarů (3) Věk Barbarů (4) Věk Barbarů (5) Věk Barbarů (6) Věk Barbarů (7) Věk Barbarů (BONUS) Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

22.06.25 • 15:08

První kniha, která se snaží poodhrnout roušku nad temnou dobou stěhování národů v českých zemích. Hluboké změny a zmatky této doby hluboce zasáhly do vývoje celého kontinentu a připravily půdu pro vznik nové Evropy. Přesuny Hunů, Gótů, Franků, Alamanů, Durynků, Vandalů, Langobardů a dalších měnily tvář všech zemí, jimiž tato etnika procházela. Noví příchozí plundrovali rozsáhlé kraje, vybíjeli původní obyvatelstvo, ale také přinášeli nové kulturní prvky a tradice, které nakonec přispěly k zániku antických a pravěkých struktur. Kniha, vycházející z bohatých archeologických i písemných pramenů, chce čtenáři poskytnout představu o tom, jak se vyvíjela společnost a kultura v Čechách a na Moravě, na pomezí římské říše, v 5. a 6. století, v době, kdy se tato nejvyspělejší starověká říše hroutila a kdy vznikaly rané barbarské říše jako zárodky středověkých států, chce ukázat, jak se kulturní a společenské změny promítly do našich zemí i co obyvatelé českých zemí dali okolnímu světu. Eduard Droberjar je český archeolog, absolvent Masarykovy univerzity v Brně, specialista na dobu římskou (labskogermánský okruh, římsko-germánské vztahy, problematika interregionálních kontaktů v barbariku, chronologie a „Fibelforschung“) a na dobu stěhování národů. Pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně (1990–1994), v oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze (1994–2004), v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech (ÚAPPSČ) v Praze (2005–2007), v Ústavu Archeologie UMCS (Instytut Archeologii Uniwersytetu Marii Curii-Skłodowskiej) v Lublinu (2009–2012), na Katedře historie FF UP v Olomouci (2011–2014) a v Historickém ústavu Opolské univerzity (2015–2018). Nyní působí na Katedře archeologie FF Univerzity Hradec Králové (od 2007) a v Archeologickém ústavu SAV v Nitre (od 2017). Je stipendistou nadace Alexandra von Humboldta (Johannes-Gutenberg-Universität Mainz 1998), členem Humboldtova klubu České republiky a dopisujícím členem Německého Archeologického ústavu (Deutsches Archäologisches Institut). Je autorem přes 170 publikací (z toho devíti monografií). Založil mezinárodní protohistorické konference, z nichž vycházejí tematicky zaměřené sborníky „Archeologie barbarů“. Účastní se mezinárodních projektů a byl řešitelem grantů (např. Dobřichov-Pičhora, Třebusice, Migrace Germánů mezi Labem a Dunajem, Jevíčko a Malá Haná v době římské). Episides: Věk Barbarů (1) Věk Barbarů (2) Věk Barbarů (3) Věk Barbarů (4) Věk Barbarů (5) Věk Barbarů (6) Věk Barbarů (7) Věk Barbarů (BONUS) Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

22.06.25 • 11:51

Ukázka z knihy Paula Brokse „Do země ticha – Lidský mozek – tajemný svět uvnitř hlavy“. Autor srozumitelným způsobem přibližuje dosud málo probádanou a obtížně uchopitelnou oblast lidského těla. Prostřednictvím neobyčejných příběhů obyčejných lidí si klade otázky… Nakolik může ovlivnit poškození mozku psychiku a jednání člověka? Proč se identické poranění čela na jedné straně ve svých důsledcích projevuje naprosto jinak než na druhé straně čela? Atd. Zároveň se však věnuje i úvahám spíše filozofickým: Sídlí v mozku duše? Duch? Vědomí vlastního já? Kde? Paul Broks je anglický neuropsycholog a vědecký spisovatel. Po kariéře v klinické neuropsychologii v NHS a akademických funkcích na univerzitách v Sheffieldu, Birminghamu a Plymouthu se začal věnovat psaní na volné noze. Jeho práce zahrnuje spolupráci na divadelních a filmových představeních – Hugh Hudson (My broken brain 2012) a Ian Knox, (Martino unstrung 2008). Pravidelně přispívá do časopisu Prospect a píše pro The Times, Sunday Times, Daily Telegraph, The Guardian a Granta. Mezi jeho rozhlasové pořady patří – History of Ideas 2015 BBC Radio 4. Broks vystudoval klinickou psychologii na Oxfordské univerzitě a dále se specializoval na neuropsychologii. Ve své kariéře kombinuje klinickou praxi i základní výzkum. V současné době působí v Bathu. Broksova první kniha Into the Silent Land: Travels in Neuropsychology (Atlantic Monthly Press) se dostala do užšího výběru na cenu Guardian First Book Award 2003 a připravuje se její adaptace pro londýnské jeviště. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

21.06.25 • 93:36

První kniha, která se snaží poodhrnout roušku nad temnou dobou stěhování národů v českých zemích. Hluboké změny a zmatky této doby hluboce zasáhly do vývoje celého kontinentu a připravily půdu pro vznik nové Evropy. Přesuny Hunů, Gótů, Franků, Alamanů, Durynků, Vandalů, Langobardů a dalších měnily tvář všech zemí, jimiž tato etnika procházela. Noví příchozí plundrovali rozsáhlé kraje, vybíjeli původní obyvatelstvo, ale také přinášeli nové kulturní prvky a tradice, které nakonec přispěly k zániku antických a pravěkých struktur. Kniha, vycházející z bohatých archeologických i písemných pramenů, chce čtenáři poskytnout představu o tom, jak se vyvíjela společnost a kultura v Čechách a na Moravě, na pomezí římské říše, v 5. a 6. století, v době, kdy se tato nejvyspělejší starověká říše hroutila a kdy vznikaly rané barbarské říše jako zárodky středověkých států, chce ukázat, jak se kulturní a společenské změny promítly do našich zemí i co obyvatelé českých zemí dali okolnímu světu. Eduard Droberjar je český archeolog, absolvent Masarykovy univerzity v Brně, specialista na dobu římskou (labskogermánský okruh, římsko-germánské vztahy, problematika interregionálních kontaktů v barbariku, chronologie a „Fibelforschung“) a na dobu stěhování národů. Pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně (1990–1994), v oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze (1994–2004), v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech (ÚAPPSČ) v Praze (2005–2007), v Ústavu Archeologie UMCS (Instytut Archeologii Uniwersytetu Marii Curii-Skłodowskiej) v Lublinu (2009–2012), na Katedře historie FF UP v Olomouci (2011–2014) a v Historickém ústavu Opolské univerzity (2015–2018). Nyní působí na Katedře archeologie FF Univerzity Hradec Králové (od 2007) a v Archeologickém ústavu SAV v Nitre (od 2017). Je stipendistou nadace Alexandra von Humboldta (Johannes-Gutenberg-Universität Mainz 1998), členem Humboldtova klubu České republiky a dopisujícím členem Německého Archeologického ústavu (Deutsches Archäologisches Institut). Je autorem přes 170 publikací (z toho devíti monografií). Založil mezinárodní protohistorické konference, z nichž vycházejí tematicky zaměřené sborníky „Archeologie barbarů“. Účastní se mezinárodních projektů a byl řešitelem grantů (např. Dobřichov-Pičhora, Třebusice, Migrace Germánů mezi Labem a Dunajem, Jevíčko a Malá Haná v době římské). Episides: Věk Barbarů (1) Věk Barbarů (2) Věk Barbarů (3) Věk Barbarů (4) Věk Barbarů (5) Věk Barbarů (6) Věk Barbarů (7) Věk Barbarů (BONUS) Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

21.06.25 • 14:22

V dalším pořadu cyklu AI horizonty se zeptáme dětí a mladých lidí, jak vnímají umělou inteligenci. Přejí si žít v přetechnizovaném světě, který pro ně chystáme, nebo se naše budoucí generace vrátí do lesů? Mluvčí: Emma Šafránková, Berta Krejčí, Michaela Tesařová, Tomáš Marek a Jonáš Tenora Moderátor: Andrej Novik Za možnost zveřejnění záznamu této debaty děkujeme projektu AI dětem. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

19.06.25 • 104:54

Záznam veřejné debaty cyklu AI horizonty. AI horizonty pořádá AI dětem, TAH, Didaktikon a Nadace Rosy Luxemburgové. AI a válka (anglicky) Umělá inteligence zásadně proměňuje podobu současných válečných konfliktů – od používání autonomních zbraní přes informační válku až po kybernetické útoky. Jaké jsou etické a bezpečnostní výzvy spojené s využíváním AI ve vojenských strategiích? A jak se proměňuje role člověka ve světě, kde rozhodování o životech může být delegováno na algoritmy? Debata se zaměří nejen na technologické a geopolitické aspekty AI ve válce, ale i na širší dopady na společnost, etiku a budoucnost konfliktů v digitálním věku. Mluvčí: Jindřich Karásek Lucie Tomanová Denis Yagodin Moderátorka: Ivona Novomestská Remundová Záznam byl pořízen 15. 4. 2025 v Kampusu Hybernská se souhlasem pořadatele AI dětem. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

16.04.25 • 108:00

Záznam veřejné debaty cyklu AI horizonty. Mluvčí: Tomáš Protivínský, Juraj Hvorecký, Tomáš Čech Moderátor: Ondra Hrách Je umělá inteligence nehmotná věc plující v cloudu nebo hromada kovu a plastu, kvůli níž devastujeme naši planetu? Jak velké zdroje stojí její provoz? Existují cesty, jak AI optimalizovat a využít k optimalizaci? ​ Veřejná debata se uskutečnila 25. 3. 2025 v Kampusu Hybernská v HYB4CITY. Za možnost natáčení a šíření nahrávky děkujeme AI dětem, z.s. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

26.03.25 • 99:52

AI a kyberbezpečnost Záznam veřejné debaty cyklu AI horizonty. Mluvčí: Lucie Kosová, Petr Jirásek Moderátorka: Klára Karimaghai AI systémy svou autonomií vybízejí k tomu, aby převzaly část rozhodovacích procesů za lidi. Jenže co když jsou tyto systémy záměrně narušeny tak, aby škodily? Jak se proměňují způsoby hackingu? Jak zabezpečit kritickou infrastrukturu a kdo se tím zabývá? Veřejná debata se uskutečnila 10. 2. 2025 v Kampusu Hybernská v HYB4CITY. Za možnost natáčení a šíření nahrávky děkujeme AI dětem, z.s. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

03.03.25 • 121:30

Třetí díl dokumentu Fenomén outsider s podtitulem Dokumenty o párení. Pavel Hrúz sa narodil v rodine krajčíra a vzdelanie získaval v Banskej Bystrici (1955-1959, elektrotechnická a spojárska priemyslovka) a v Bratislave (Elektrotechnická fakulta SVŠT v Bratislave). V roku 1964-1968 pracoval ako elektroinštalatér v Banskej Bystrici, robotník v pivovare v Rimavskej Sobote, technik vysielača na Kráľovej Holi. Od roku 1968 sa stal redaktorom v Matičnom čítaní, odkiaľ ho v roku 1971 prepustili. 1971-1974 bez zamestnania, 1974-1975 správca tenisových kurtov v Banskej Bystrici, 1975-1990 robotník, neskôr energetik v Stavoindustrii v Banskej Bystrici. Od roku 1990 pracoval v literárnej redakcii Slovenského rozhlasu v Banskej Bystrici. Svoje prvé diela začal uverejňovať už počas stredoškolských štúdií v denníku Smer a neskôr aj v Mladej tvorbe. Debutoval knihou poviedkových čŕt zo študentského prostredia Dokumenty o výhľadoch (1966). Po roku 1972 publikoval len v samizdate (zbierku poviedok Zvuky ticha (1976), poviedky v samizdatovom zborníku Československý fejeton (1977)), na Slovensku mu znovu vychádzali knihy až po roku 1989, keď mu okrem nových prác vyšli i diela napísané a vydané ako samizdaty. V roku 1998 získal literárnu Cenu Dominika Tatarku. Je spoluautorom bedekru Banská Bystrica a okolie. Vo svojich prózach sa sústredil na detail, rozprávanie o zdanlivo bezvýznamných témach, ale i ľuďoch, ktorí sú mimo “veľkého” spoločenského diania, spravidla na pokraji spoločnosti, s úsilím o autentickosť prostredia a života, čomu podriaďoval aj výrazové prostriedky. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

17.01.25 • 55:08

Fenomén outsider, část druhá, podtitul: Dych lukavických zápiskov. Kompozice o návratu z ústraní slovenské spisovatelky Hany Ponické. Hana Ponická byla v roce 1968 redaktorkou deníku Smena, odkud byla pro nesouhlas s okupací Československa v roce 1972 vyhozena. Žila pak v obci Lukavice, v roce 1977 vystoupila kriticky proti kulturní politice tehdejšího státu, jako jedna z mála slovenských spisovatelů podepsala Chartu 77 a byla i její mluvčí. Její Lukavické zápisky, v nichž jsou zachycena její setkání s pronásledovanými lidmi, vyšly nejprve v nakladatelství 68 Publishers v Torontu, v roce 1991 i u nás. V témže roce napsala i monografii o Milanu Rastislavu Štefánikovi Hrdina sa vracia. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

16.01.25 • 56:13

Trojportrét slovenských spisovatelů střední generace. Ivan Kadlečík, Stanislav Rakús a Pavel Vilikovský, tři výrazná jména moderní slovenské literatury. Vyrobil Klub Rodinné striebro v roce 2009. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

12.01.25 • 115:29

Ukázka z knihy Jak chutná moc nejpřekládanějšího slovenského spisovatele. Vášnivá obžaloba zbytnělé, zaslepené, maniakální mocichtivosti, již lze bez nesnází aplikovat téměř v každé době, a v dnešní české společnosti a politice obzvláště. Čte Jaroslav Someš. Ladislav Mňačko se narodil ve Valašských Kloboukách na Moravě ale dětství a mládí prožil v Martině, kde jeho otec dostal místo poštmistra. Aktivně se účastnil druhé světové války v řadách partyzánů. Časově však nestihl povstání na Slovensku, a proto se připojil k partyzánskému hnutí na východní Moravě, k ploštinské skupině. Na začátku 50. let patřil jako jeden z oddaných komunistickému režimu k nejprominentnějším novinářům. S postupem času však nejen ztratil nadšení pro komunismus, přiřadil se dokonce k jeho nekompromisním odpůrcům. V roce 1961 se v Izraeli jako novinář zúčastnil soudu s Adolfem Eichmannem; proces zpracoval v reportážní knize Já, Adolf Eichmann (1961).[1]ánii (1949), Čínu a Mongolsko (1957), Zakarpatskou Ukrajinu (1956), Maďarsko (1957), SSSR (1960), Francii (1963), Itálii (1964, 1965, 1968), NSR (1964), NDR (1965), Rakousko (1965, 1968), Vietnam (1966). V roce 1959 s výrazným úspěchem vydal autobiografický román Smrt si říká Engelchen (zfilmováno v roce 1960 Ivanem Balaďou a v roce 1963 Jánem Kadárem). Známá je též novela Jak chutná moc z roku 1967 – otřesné podobenství, jak hypnotizující moc může mít totalitní režim. Na počátku 60. let popsal zákulisí politických procesů 50. let v knize Opožděné reportáže, jejíž význam bývá srovnáván dokonce s pracemi Alexandra Solženicyna. V roce 1961 se v Izraeli jako novinář zúčastnil soudu s Adolfem Eichmannem; proces zpracoval v reportážní knize Já, Adolf Eichmann (1961). Na podzim roku 1967 odešel do emigrace v Izraeli na protest proti postoji Československa v izraelsko-arabské válce, odkud se však po několika měsících vrátil, jeho první manželka - židovského původu ale v Izraeli zůstala natrvalo. Druhá emigrace, tentokrát podstatně delší, následovola hned po srpnové intervenci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, po které se usadil v Rakousku u Eisenstadtu. V exilu se pak věnoval intenzivně psaní. Vznikla zde řada scénářů pro televizi, z nichž devět bylo realizováno, a osm prozaických knih, mj. politické eseje Agresoři a Sedmá noc a satirický román s orwellovským nádechem Soudruh Münchhausen, vydaný v exilovém nakladatelství Index. V roce 1966 byl jmenován zasloužilým umělcem - za výrazný podíl na rozvoji slovenské kultury. V prosinci roku 1969 byl vyloučen ze svazu spisovatelů za “zradu socialistických spisovatelů a za politický avanturizmus”. V exilu pobýval v Izraeli, Mnichově, Vídni a nakonec se usadil nedaleko rakouského Eisenstadtu ve vesnici Großhöflein. V roce 1989 se vrátil do Československa. Vystupoval rozhodně proti rozdělení společného státu a po jeho rozpadu v roce 1993 si za své bydliště zvolil Prahu. Zemřel v roce 1994 v Bratislavě. Pohřben je v slovenské obci Lukovištia v okrese Rimavská Sobota. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

12.01.25 • 15:27

31. července 1944 zmizel ve Středozemním moři spisovatel a velký básník Antoine de Saint-Exupéry. Fiktivní příběh posledního letu autora Malého prince z pera Karla Moudrého. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

04.01.25 • 42:04

Arcívní nahrávka silvestrovského pořadu Slovenské redakce RFE/RL. Pořad připravil Gabriel Sedlák. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

31.12.24 • 57:00

Pásmo Petera Gabaľa o básníku, zpěvákovi, redaktorovi Svobodné Evropy, ale hlavně člověku Karlovi Krylovi. Pořad připravila Slovenská Redakce RFE/RL. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

31.12.24 • 48:45

Fedor Gál a Štefan Hríb v silvestrovském rozhovoru vysílání slovenské redakce Rádia Svobodná Evropa. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

31.12.24 • 60:26