Dobrodružství poznávání

Záznam veřejné debaty cyklu AI horizonty. Mluvčí: Tomáš Protivínský, Juraj Hvorecký, Tomáš Čech Moderátor: Ondra Hrách Je umělá inteligence nehmotná věc plující v cloudu nebo hromada kovu a plastu, kvůli níž devastujeme naši planetu? Jak velké zdroje stojí její provoz? Existují cesty, jak AI optimalizovat a využít k optimalizaci? ​ Veřejná debata se uskutečnila 25. 3. 2025 v Kampusu Hybernská v HYB4CITY. Za možnost natáčení a šíření nahrávky děkujeme AI dětem, z.s. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší webové stránce věnované podcastu. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

26.03.25 • 99:51

AI a kyberbezpečnost Záznam veřejné debaty cyklu AI horizonty. Mluvčí: Lucie Kosová, Petr Jirásek Moderátorka: Klára Karimaghai AI systémy svou autonomií vybízejí k tomu, aby převzaly část rozhodovacích procesů za lidi. Jenže co když jsou tyto systémy záměrně narušeny tak, aby škodily? Jak se proměňují způsoby hackingu? Jak zabezpečit kritickou infrastrukturu a kdo se tím zabývá? Veřejná debata se uskutečnila 10. 2. 2025 v Kampusu Hybernská v HYB4CITY. Za možnost natáčení a šíření nahrávky děkujeme AI dětem, z.s. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

03.03.25 • 121:30

Třetí díl dokumentu Fenomén outsider s podtitulem Dokumenty o párení. Pavel Hrúz sa narodil v rodine krajčíra a vzdelanie získaval v Banskej Bystrici (1955-1959, elektrotechnická a spojárska priemyslovka) a v Bratislave (Elektrotechnická fakulta SVŠT v Bratislave). V roku 1964-1968 pracoval ako elektroinštalatér v Banskej Bystrici, robotník v pivovare v Rimavskej Sobote, technik vysielača na Kráľovej Holi. Od roku 1968 sa stal redaktorom v Matičnom čítaní, odkiaľ ho v roku 1971 prepustili. 1971-1974 bez zamestnania, 1974-1975 správca tenisových kurtov v Banskej Bystrici, 1975-1990 robotník, neskôr energetik v Stavoindustrii v Banskej Bystrici. Od roku 1990 pracoval v literárnej redakcii Slovenského rozhlasu v Banskej Bystrici. Svoje prvé diela začal uverejňovať už počas stredoškolských štúdií v denníku Smer a neskôr aj v Mladej tvorbe. Debutoval knihou poviedkových čŕt zo študentského prostredia Dokumenty o výhľadoch (1966). Po roku 1972 publikoval len v samizdate (zbierku poviedok Zvuky ticha (1976), poviedky v samizdatovom zborníku Československý fejeton (1977)), na Slovensku mu znovu vychádzali knihy až po roku 1989, keď mu okrem nových prác vyšli i diela napísané a vydané ako samizdaty. V roku 1998 získal literárnu Cenu Dominika Tatarku. Je spoluautorom bedekru Banská Bystrica a okolie. Vo svojich prózach sa sústredil na detail, rozprávanie o zdanlivo bezvýznamných témach, ale i ľuďoch, ktorí sú mimo “veľkého” spoločenského diania, spravidla na pokraji spoločnosti, s úsilím o autentickosť prostredia a života, čomu podriaďoval aj výrazové prostriedky. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

17.01.25 • 55:08

Fenomén outsider, část druhá, podtitul: Dych lukavických zápiskov. Kompozice o návratu z ústraní slovenské spisovatelky Hany Ponické. Hana Ponická byla v roce 1968 redaktorkou deníku Smena, odkud byla pro nesouhlas s okupací Československa v roce 1972 vyhozena. Žila pak v obci Lukavice, v roce 1977 vystoupila kriticky proti kulturní politice tehdejšího státu, jako jedna z mála slovenských spisovatelů podepsala Chartu 77 a byla i její mluvčí. Její Lukavické zápisky, v nichž jsou zachycena její setkání s pronásledovanými lidmi, vyšly nejprve v nakladatelství 68 Publishers v Torontu, v roce 1991 i u nás. V témže roce napsala i monografii o Milanu Rastislavu Štefánikovi Hrdina sa vracia. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

16.01.25 • 56:13

Trojportrét slovenských spisovatelů střední generace. Ivan Kadlečík, Stanislav Rakús a Pavel Vilikovský, tři výrazná jména moderní slovenské literatury. Vyrobil Klub Rodinné striebro v roce 2009. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

12.01.25 • 115:29

Ukázka z knihy Jak chutná moc nejpřekládanějšího slovenského spisovatele. Vášnivá obžaloba zbytnělé, zaslepené, maniakální mocichtivosti, již lze bez nesnází aplikovat téměř v každé době, a v dnešní české společnosti a politice obzvláště. Čte Jaroslav Someš. Ladislav Mňačko se narodil ve Valašských Kloboukách na Moravě ale dětství a mládí prožil v Martině, kde jeho otec dostal místo poštmistra. Aktivně se účastnil druhé světové války v řadách partyzánů. Časově však nestihl povstání na Slovensku, a proto se připojil k partyzánskému hnutí na východní Moravě, k ploštinské skupině. Na začátku 50. let patřil jako jeden z oddaných komunistickému režimu k nejprominentnějším novinářům. S postupem času však nejen ztratil nadšení pro komunismus, přiřadil se dokonce k jeho nekompromisním odpůrcům. V roce 1961 se v Izraeli jako novinář zúčastnil soudu s Adolfem Eichmannem; proces zpracoval v reportážní knize Já, Adolf Eichmann (1961).[1]ánii (1949), Čínu a Mongolsko (1957), Zakarpatskou Ukrajinu (1956), Maďarsko (1957), SSSR (1960), Francii (1963), Itálii (1964, 1965, 1968), NSR (1964), NDR (1965), Rakousko (1965, 1968), Vietnam (1966). V roce 1959 s výrazným úspěchem vydal autobiografický román Smrt si říká Engelchen (zfilmováno v roce 1960 Ivanem Balaďou a v roce 1963 Jánem Kadárem). Známá je též novela Jak chutná moc z roku 1967 – otřesné podobenství, jak hypnotizující moc může mít totalitní režim. Na počátku 60. let popsal zákulisí politických procesů 50. let v knize Opožděné reportáže, jejíž význam bývá srovnáván dokonce s pracemi Alexandra Solženicyna. V roce 1961 se v Izraeli jako novinář zúčastnil soudu s Adolfem Eichmannem; proces zpracoval v reportážní knize Já, Adolf Eichmann (1961). Na podzim roku 1967 odešel do emigrace v Izraeli na protest proti postoji Československa v izraelsko-arabské válce, odkud se však po několika měsících vrátil, jeho první manželka - židovského původu ale v Izraeli zůstala natrvalo. Druhá emigrace, tentokrát podstatně delší, následovola hned po srpnové intervenci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, po které se usadil v Rakousku u Eisenstadtu. V exilu se pak věnoval intenzivně psaní. Vznikla zde řada scénářů pro televizi, z nichž devět bylo realizováno, a osm prozaických knih, mj. politické eseje Agresoři a Sedmá noc a satirický román s orwellovským nádechem Soudruh Münchhausen, vydaný v exilovém nakladatelství Index. V roce 1966 byl jmenován zasloužilým umělcem - za výrazný podíl na rozvoji slovenské kultury. V prosinci roku 1969 byl vyloučen ze svazu spisovatelů za “zradu socialistických spisovatelů a za politický avanturizmus”. V exilu pobýval v Izraeli, Mnichově, Vídni a nakonec se usadil nedaleko rakouského Eisenstadtu ve vesnici Großhöflein. V roce 1989 se vrátil do Československa. Vystupoval rozhodně proti rozdělení společného státu a po jeho rozpadu v roce 1993 si za své bydliště zvolil Prahu. Zemřel v roce 1994 v Bratislavě. Pohřben je v slovenské obci Lukovištia v okrese Rimavská Sobota. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

12.01.25 • 15:27

31. července 1944 zmizel ve Středozemním moři spisovatel a velký básník Antoine de Saint-Exupéry. Fiktivní příběh posledního letu autora Malého prince z pera Karla Moudrého. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

04.01.25 • 42:04

Arcívní nahrávka silvestrovského pořadu Slovenské redakce RFE/RL. Pořad připravil Gabriel Sedlák. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

31.12.24 • 57:00

Pásmo Petera Gabaľa o básníku, zpěvákovi, redaktorovi Svobodné Evropy, ale hlavně člověku Karlovi Krylovi. Pořad připravila Slovenská Redakce RFE/RL. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

31.12.24 • 48:45

Fedor Gál a Štefan Hríb v silvestrovském rozhovoru vysílání slovenské redakce Rádia Svobodná Evropa. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

31.12.24 • 60:26

Systémy umělé inteligence se učí z dat, která vytvářejí lidé. Kolik úsilí stojí, aby nepapouškovaly předsudky, které se s námi táhnou po generace? Jak vytvářet systémy, které budou spravedlivé ke všem? Hosté: Nina Fárová, Jakub Konrád, Petra Slížková Moderátorka: Marta Martinová ⁠ AI horizonty - cyklus debat o umělé inteligenci⁠ AI horizonty pořádá AI dětem, TAH a Didaktikon a Nadace Rosy Luxemburgové. Debaty se odehrávají v ⁠Kampusu Hybernská⁠. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

26.11.24 • 87:55

Systémy umělé inteligence se učí z dat, která vytvářejí lidé. Kolik úsilí stojí, aby nepapouškovaly předsudky, které se s námi táhnou po generace? Jak vytvářet systémy, které budou spravedlivé ke všem? Hosté: Nina Fárová, Jakub Konrád, Petra Slížková Moderátorka: Marta Martinová AI horizonty - cyklus debat o umělé inteligenci AI horizonty pořádá AI dětem, TAH a Didaktikon a Nadace Rosy Luxemburgové. Debaty se odehrávají v Kampusu Hybernská.Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

26.11.24 • 87:55

Seznamte se se členy českého olympijského týmu. Dozvíte se, jak skloubit studium a vrcholový sport, jaké bylo zahájení her v Paříži, či jaké to vůbec je, soutěžit na olympiádě… Setkání s olympioniky se uskutečnilo v rámci akce UniKátní START 2024/25 | Zahájení akademického roku v Kampusu Hybernská. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

03.10.24 • 38:54

Vědění lidstva roste. Díky rozšíření internetu se demokratizoval přístup k informacím a narostl objem dat, ze kterých se AI systémy mohou učit. Jak by měla zareagovat oblast vzdělávání? Co si dnešní lídři českého vzdělávání myslí, že by se děti měly učit, aby z nich vyrostli spokojení dospělí?​ Hosté: Bořivoj Brdička, Ondřej Šteffl, Ondřej Neumajer Moderátorka: Ivča Böhmová Záznam veřejné debaty z cyklu ⁠AI horizonty⁠ z Kampusu Hybernská, která se konala 30. 9. 2024. AI horizonty pořádá AI dětem, ⁠TAH⁠ a ⁠Didaktikon⁠ a ⁠Nadace Rosy Luxemburgové⁠. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

01.10.24 • 93:02

Vědění lidstva roste. Díky rozšíření internetu se demokratizoval přístup k informacím a narostl objem dat, ze kterých se AI systémy mohou učit. Jak by měla zareagovat oblast vzdělávání? Co si dnešní lídři českého vzdělávání myslí, že by se děti měly učit, aby z nich vyrostli spokojení dospělí?​ Hosté: Bořivoj Brdička, Ondřej Šteffl, Ondřej Neumajer Moderátorka: Ivča Böhmová Záznam veřejné debaty z cyklu AI horizonty z Kampusu Hybernská, která se konala 30. 9. 2024. AI horizonty pořádá AI dětem, TAH a Didaktikon a Nadace Rosy Luxemburgové. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

01.10.24 • 93:02

Ukázka z knihy Ephraima Kishona “Nejlepší povídky z cest”, která představuje další tematický soubor povídek, které s humornou nadsázkou zachycují zážitky čtenářům dobře známého „obyčejného Izraelce“ a jeho „nejlepší manželky ze všech“, tentokrát na cestách po Evropě, Americe a Izraeli. Oba s větším či menším úspěchem čelí obyčejům a zvyklostem jednotlivých zemí, překonávají vzdálenosti geografické, jazykové i kulturní a vymýšlejí důmyslné triky proti nástrahám na jejich nervy, žaludek a peněženky. Cestování je v této pestré směsi krátkých vypointovaných próz pojato jako zábavná lapálie, již lze jen doporučit. Ephraim Kishon (אפרים קישון) se narodil se v Budapešti v židovské rodině, jeho původní jméno bylo Ferenc Hoffmann. Za 2. světové války byl internován v táborech nucených prací, zachránil se útěkem z transportu do koncentračního tábora Sobibor. Po válce se vrátil do Budapešti, kde studoval dějiny umění a psal humoristické divadelní hry. V roce 1949 odešel z Maďarska do Izraele a změnil si jméno. Začal psát hebrejsky, spolupracoval s novinami a psal prózu, divadelní hry a filmové scénáře. Největšího úspěchu se jeho knihy dočkaly v německy mluvících zemích. Izrael opustil v roce 1981, kdy se přestěhoval se do Švýcarska. Tam zemřel roku 2005, jeho ostatky byly převezeny do Tel Avivu, kde byl pohřben na Trumpeldorově hřbitově. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

07.09.24 • 07:34

Pohádky pro děti z Afriky. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

04.09.24 • 76:26

Ukázka z knihy Příhody venkovského lékaře od Michaela Sparrowa, nakladatelství Paseka. Smysl pro humor včetně humoru černého je patrně základním předpokladem pro přežití v lékařském světě, natož jde-li o práci venkovského lékaře, který nikdy neví, kdy, kam a k čemu bude povolán a kdo vstoupí do jeho ordinace. Autor během své pětadvacetileté praxe shromáždil pravdivé příběhy líčící zábavné, výstřední, hrůzostrašné i tragické události, které se sice přiházejí každému lékaři, ale které se zdály předurčeny právě pro něj. Odehrály se převážně na britském venkově, částečně však i v exotickém prostředí. Autor knihy Michael Sparrow se narodil v roce 1957 ve střední Anglii. Po maturitě a roční práci u účetnické firmy studoval v letech 1977-1981 na Lékařské fakultě při nemocnici Panny Marie v Paddingtonu. Po roční nemocniční praxi a šesti letech strávených u Královského vojenského letectva zakotvil v Devonu jako praktický lékař. Působil rovněž v Jižní Africe, Belize, Kosovu a Etiopii.Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

31.08.24 • 120:19

Vůně, parfémy, aroma, vonné látky, pachy i zápachy nás obklopují, ovlivňují nás a tvoří neodmyslitelnou součást našich životů, aniž si to často uvědomujeme. Ačkoliv čich lidí a hlavně jejich vzájemná čichová komunikace patří mezi témata, která se dotýkají každého z nás, problematice zatím věda věnovala pozornost jen sporadicky. Mgr. Pavlína Lenochová se zabývá čichovou komunikací lidí. Ve své diplomové práci se zaměřila na metodiku sběru vzorků tělesné vůně a na problematiku ovlivnění tělesné vůně různými složkami potravy. V současné době se s kolegy zabývá výzkumem kvality tělesné vůně těhotných žen a vlivem této vůně na okolní jedince. Dále se věnuje problematice vlivu parfému na atraktivitu tělesné vůně a otázce parfému v kombinaci s tělesnou vůní celkově. Zároveň začíná s výzkumem vlivu stresu na kvalitu tělesné vůně. Nahrávka vznikla na pražském Science Café v prosinci roku 2011 v kavárně Potrvá. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

29.08.24 • 131:25

Kde a kdy dojde k dalšímu silnému zemětřesení? V Kalifornii, v Turecku, nebo opět v Indonésii či Japonsku? Někde jinde? Bude následující silné zemětřesení ničivé? Zemětřesení je geologický proces, během něhož dochází k velmi rychlému vzájemnému posunutí sousedních horninových bloků podél zlomu, který horninové bloky odděluje. Čím větší je takový zlom (resp. jeho plocha) a čím větší je posun horninových bloků podél tohoto zlomu, tím silnější výsledné zemětřesení je. Dosud ale není jasné, co způsobuje, že někdy se posunutí horninových bloků podél zlomu brzy zastaví a výsledné zemětřesení je slabé, zatímco jindy dosáhne až několika desítek metrů s katastrofálními následky pro společnost. Odhad budoucího chování zlomů dále komplikuje jejich obvykle složitá vnitřní stavba a geologická historie. Složitost tohoto problému dobře dokládá vývoj zemětřesné činnosti na zlomu San Andreas v Kalifornii a na Anatolském zlomu v severním Turecku, které jsou považovány za bezprostřední vážnou hrozbu pro tamní obyvatelstvo. Prezentace přinese údaje, které sice potvrzují, že obavy jsou oprávněné, avšak odhadnout čas a přesné místo příštích zemětřesení neumožňují. Záznam Science Café, jehož hostem byl RNDr. Aleš Špičák, CSc. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. Záznam byl pořízen 11. prosince 2012 v kavárně Potrvá, Srbská 2, Praha 6. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

28.08.24 • 110:16

O jménech genů a vědcích Tři kategorie zmatenosti Zuzana Storchová | 13. 4. 2006 | Vesmír 85, 200, 2006/4 Příslušníci různých sekt či tajných společností se často pokoušejí o zavedení tajného jazyka. Jedna z takových sekt se svou snahou pokročila daleko – natolik daleko, že si už ani její příslušníci v podstatě nerozumějí. Jde o molekulární biology a jejich tajnou řečí je podivuhodný kód sloužící k pojmenování genů. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

24.08.24 • 06:24

Pohádka z česko-slovenského projektu pohádek pro nejmenší autorky Joži Toucové-Mettlerové. Joža Toucová-Mettlerová byla prvorepubliková spisovatelka, psala knihy pro děti a mládež a byla učitelkou v Dašicíc. Zemřela 20. prosince roku 1960.Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

24.08.24 • 05:11

Pohádka z česko-slovenského projektu pohádek pro nejmenší autorky Joži Toucové-Mettlerové. Joža Toucová-Mettlerová byla prvorepubliková spisovatelka, psala knihy pro děti a mládež a byla učitelkou v Dašicíc. Zemřela 20. prosince roku 1960.Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

24.08.24 • 05:19

Cyklus rozhlasových medailonů několika politických vězňů komunistického Československa s názvem Zapomenuté portréty. Na jaře roku 1968 posluchač filmové režie pražské FAMU Vlastimil Venclík natočil na magnetofonový pásek sadu rozhovorů s někdejšími politickými vězni komunistického režimu, které chtěl využít při tvorbě filmu Národ sobě. Koncepce filmu se však změnila a nahrávky zůstaly nevyužity. Materiálu se po více než čtyřiceti letech ujal redaktor Petr Slinták, který po digitalizaci magnetických záznamů připravil sérii vzpomínek vybraných politických vězňů. Odborná spolupráce: Martin Tichý, Pavel Horák, Ondřej Vojtěchovský, Michal Pehr. Zvuková spolupráce: Josef Kačírek. Episodes: Dagmar Skálová Klement Lukeš František Suchý Jaroslav Jindra Radovan Procházka Zdeněk Peška František Kuchař Vojtěch Jandečka Zapomenuté portréty (BONUS) všechny epizody Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

24.08.24 • 102:54

Vojtěch Jandečka se narodil 3. října 1914 v Neurazech u Nepomuku. Vyrůstal v rodině malorolníka a stejně jako rodiče byl po celý život praktikujícím křesťanem. Poté, co v roce 1936 odešel do Prahy studovat práva, byl činný v katolických studentských organizacích a po německé okupaci se zapojil do protinacistického odboje. Po smrti Jana Opletala pracoval na přípravách jeho pohřbu, který se díky účasti tisíců studentů stal manifestací odporu proti hitlerovské okupaci. Odplatou nacistů byly ruzyňské popravy, zavření vysokých škol a internace stovek mladých lidí v koncentračním táboře Sachsenhausen. Z koncentračního tábora byl Jandečka propuštěn v roce 1942. Ve dnech českého národního povstání v květnu 1945 organizoval bojové skupiny studentů nejen v Praze, ale i v jiných městech. Po osvobození působil při zakládání organizace studentů vězněných po 17. listopadu 1939. Tato angažovaná skupina se jasně postavila za myšlenky prvorepublikové demokracie. Vojtěch Jandečka byl činný i v československé straně lidové. Po únoru 1948 došlo ke změnám nejen v ústředí čs. strany lidové, ale vyměněno bylo i vedení organizace studentů perzekvovaných nacisty. I když Vojtěch Jandečka musel odejít jako první, ve svých politických aktivitách neustával. Na podzim osmačtyřicátého roku svolal ke svému příteli, salesiánskému faráři, na faru do Vinoře u Prahy tajnou schůzku. Doktorka Milada Horáková na ni přizvala další demokraticky smýšlející osobnosti z nekomunistických stran. Podle Jandečkova vyprávění nešlo o přípravu spiknutí, ale o přátelskou besedu a výměnu názorů. Akce však nezůstala utajena a Jandečka byl v lednu 1949 obviněn, že inicioval vznik ústředí protikomunistického odboje. O několik měsíců později byl pro údajnou velezradu odsouzen na dvacet let odnětí svobody. Po vyšetřovací vazbě v Uherském Hradišti a v Praze byl vězněn na Borech a v jáchymovských táborech. Tam onemocněl tuberkulózou páteře a v kritickém stavu byl převezen na Mírov, kde se nacházelo zvláštní nemocniční oddělení. Vězeňská anabáze Vojtěcha Jandečky však pokračovala. Následovala Ilava a Leopoldov. Po podmínečném propuštění na amnestii v květnu 1960 se Vojtěch Jandečka vrátil domů. Jen s velkými obtížemi našel místo ve skladu Družstva klempířů. Krátce nato byl však spolu s dalšími jedinci znovu zatčen pro údajnou přípravu obnovy křesťansko-demokratické strany. Městským soudem v Praze byla jeho činnost kvalifikována jako „podvracení republiky“ a dr. Jandečka byl odsouzen k dalším čtyřem letům odnětí svobody a dokončení trestu prvního. Vzhledem k vážnému zdravotnímu stavu mu byl na žádost rodiny koncem roku 1964 zbytek trestu prominut. Do té doby Vojtěch Jandečka strávil v nacistických a komunistických žalářích 18 let. Během pražského jara doktor Jandečka navštěvoval vysoké školy a vedl kampaň za rehabilitaci studentů vyloučených z politických důvodů. Ač těžce nemocen, nedbal rad přátel, aby šel do důchodu, a ani po roce 1969 nepřerušil politickou práci. Stále se scházel s pamětníky z koncentračního tábora a psal směrnice, jak pracovat v ilegalitě. Věděl, že pádu komunistického režimu se sice nedožije, ale stále se tomu snažil napomáhat. Polistopadové soudní rehabilitace se pamětník nedočkal. Zemřel uprostřed práce 28. července 1973 v nemocnici Na Františku. Za svou aktivitu a účast v národním odboji obdržel vysoké vyznamenání od prezidenta Edvarda Beneše. V roce 1994 Vojtěchu Jandečkovi udělil Český svaz bojovníků za svobodu vyznamenání Za věrnost in memoriam. Na jaře roku 1968 posluchač filmové režie pražské FAMU Vlastimil Venclík natočil na magnetofonový pásek sadu rozhovorů s někdejšími politickými vězni komunistického režimu, které chtěl využít při tvorbě filmu Národ sobě. Koncepce filmu se však změnila a nahrávky zůstaly nevyužity. Materiálu se po více než čtyřiceti letech ujal redaktor Petr Slinták, který po digitalizaci magnetických záznamů připravil sérii vzpomínek vybraných politických vězňů. Odborná spolupráce: Martin Tichý, Pavel Horák, Ondřej Vojtěchovský, Michal Pehr. Zvuková spolupráce: Josef Kačírek. Episodes: Dagmar Skálová Klement Lukeš František Suchý Jaroslav Jindra Radovan Procházka Zdeněk Peška František Kuchař Vojtěch Jandečka Zapomenuté portréty (BONUS) všechny epizody Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

24.08.24 • 12:52

Cyklus rozhlasových medailonů několika politických vězňů komunistického Československa s názvem Zapomenuté portréty. Na jaře roku 1968 posluchač filmové režie pražské FAMU Vlastimil Venclík natočil na magnetofonový pásek sadu rozhovorů s někdejšími politickými vězni komunistického režimu, které chtěl využít při tvorbě filmu Národ sobě. Koncepce filmu se však změnila a nahrávky zůstaly nevyužity. Materiálu se po více než čtyřiceti letech ujal redaktor Petr Slinták, který po digitalizaci magnetických záznamů připravil sérii vzpomínek vybraných politických vězňů. Odborná spolupráce: Martin Tichý, Pavel Horák, Ondřej Vojtěchovský, Michal Pehr. Zvuková spolupráce: Josef Kačírek. Episodes: Dagmar Skálová Klement Lukeš František Suchý Jaroslav Jindra Radovan Procházka Zdeněk Peška František Kuchař Vojtěch Jandečka Zapomenuté portréty (BONUS) všechny epizody Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

24.08.24 • 12:50

Ukázka z knihy Klam. Špioni a lži aneb Jak Rusko obelhává Západ. Autor Edward Lucas. Špionážní služby Kremlu a Západu spolu zápasí již skoro sto let, od doby, kdy Leninovi bolševici v roce 1925 dopadli Sidneyho Reillyho („eso špionáže“). Tento stav trval i v roce 2010, jak dokazuje případ Anny Chapmanové („rudovlásky pod postelí“), deportované tehdy z USA. Významný britský žurnalista a specialista na problematiku Ruska a východní Evropy Edward Lucas ve své nové knize Klam odhaluje skutečný příběh Chapmanové a jejích kolegyní, „spících agentek“ ve Velké Británii a USA. Vrhá světlo na jejich tajné úkoly a lov špionů, který vedl k jejich dopadení. Líčí dosud neznámé triumfy, ale i debakly západních rozvědek za studené války a poukazuje na pozadí nového světa průmyslové a politické špionáže. Kdysi z Moskvy vycházelo nebezpečí mezinárodního komunismu, kdežto nyní jsou jeho zdrojem silovici – bezohlední „držitelé moci“ v Rusku. Kniha Klam je naprosto nezbytná četba pro všechny, kdo chtějí pochopit hrozbu, kterou tito mocipáni představují pro vnější svět, ale i vlastní lid. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

24.08.24 • 20:04

Esej: Objev Nového světa, autor: Michel de Montaigne Myšlenkový proud, který se, mimo jiné, na hranici a limity vědění soustředil, byl renesanční skepticismus. „Ke skepsi na tomto poli podněcoval objev světa, který překračuje sféru jevů – například světa atomů – a odtud vyplývající kontroverze o povaze tohoto světa.“ Montaigne poukazoval na relativnost vědění a mínil, že nezdar jednoho se může proměnit ve zdařilost jeho následovníka a co se nepodařilo odhalit v jednom století, podaří se odkrýt ve století následujícím. Mezi učence řadící se ke skepticismu patřili Robert Boyle, Joseph Glanvill či John Locke, kteří vydávali eseje po vzoru Michela de Montaigna. Skeptický postoj byl také ovlivněn vynálezem knihtisku, jehož zásluhou se šířilo mnoho knih a novin, a tak si lidé začali uvědomovat nesmiřitelnou rozlišnost v popisech událostí. Zpochybňovat se také začaly cestopisy. Jedni cestovatelé začali obviňovat druhé z nepřesných popisů krajin a zemí, z přebírání starších textů dřívějších cestovatelů nebo byli jiní autoři přímo označeni za lháře, kteří popisovanou zem vůbec nenavštívili. „Ať už v 17. století došlo či nedošlo ke krizi, jisté je, že panoval pocit krize.“ Pro francouzského filozofa Michela de Montaigne je charakteristický skepticismus. „Skepticismem chtěl uniknout ze zajetí fanatických vášní.“ Roku 1571, odešel z veřejného života (byl dvakrát zvolen starostou v Borveaux) a začal se věnovat práci na Esejích. V tomto období náboženské nesnášenlivosti a neúčinného politického vedení (tento pohled živil Montaignovu skepsi) se autor obrací do svého nitra a píše Eseje. Myslitelé navazující na Montaignovo učení vynaložili mnoho sil na seřazení tohoto díla do zapadajícího seskupení, nejvíce je dílo děleno na 3 části. První část je stoická (po roce 1570), druhá skeptická (kolem roku 1575) a třetí epikurejská (mezi lety 1578 – 1592). Eseje jsou „volné úvahy o světě, o životě, o člověku, a především o sobě samém. „Již řadu let mám výhradně sebe samého za cíl svých myšlenek, kontroluji a sleduji jen sebe; a jestliže prostuduji i něco jiného, je to jen proto, abych to ihned vztáhl k sobě, či lépe řečeno, obrátil v kus samého sebe.“ Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

24.08.24 • 10:18

Ukázka z knihy Pavla Tigrida Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu, kapitola Pětačtyřicátý. Kniha je záznamem fiktivního rozhovoru vypravěče s mladou ženou Lucií, kteří náhodou tráví současně dovolenou na pobřeží Jaderského moře na severu Jugoslávie. Lucie otevřeně vyslovuje svoji nespokojenost se situací ve svém domově – v Československu zasaženém normalizací; váhá, zda se má z dovolené vrátit do šedivé reality všedního života do Prahy nebo zda má emigrovat. Vypravěč (s nímž se autor ztotožňuje) žije v exilu v Paříži a vzhledem k přístupu ke svobodným informacím bez cenzury a také díky svému vyššímu věku má větší přehled o historii. Místo jednoznačné odpovědi, která by pomohla vyřešit její dilema, proto Lucii nabídne, že jí bude každý večer vysvětlovat svůj pohled nejen na dějiny Československa, ale i komunismu v Sovětském svazu a v ostatních státech východního bloku. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

24.08.24 • 29:03

Peter Peteraj: Kořeny procesů v poválečné východní Evropě a proces s Miladou Horákovou a spol. Slovenská redakce Radio Free Europe/Radio Liberty, rok 2000. Soudní proces s Miladou Horákovou a spol. patřil k závažným událostem v dějinách Československa a představoval zlomový bod v historii politických procesů, jehož výsledkem byly čtyři justiční vraždy, na nichž se podílely komunistická strana, bezpečnost, justice i tehdejší hromadné sdělovací prostředky, jejichž úkolem bylo vylíčit obžalované jako zločince nejhoršího zrna. Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

24.08.24 • 19:20