Poslouchejte ArboChat. Pořad pro všechny arboristy, zahradníky a zájemce o obor péče o dřeviny rostoucí mimo les.
Jaroslav Kolařík (SAFE TREES, s.r.o.) nás seznámil se současnými možnostmi kalkulací různých ekologických funkcí zeleně a jednotlivých stromů ve městech a s překvapivými výsledky některých modelových situací. Potřebujete-li numericky podložené argumenty na podporu tvrzení, že péče o stávající vzrostlé stromy se vyplatí, podívejte se na tuto epizodu ArboChatu, která vás nasměruje k potřebným informacím a nástrojům. Videozáznamy celých epizod jsou k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
9/13/23 • 79:18
Tento díl ArboChatu se věnoval evidenci a hodnocení jednotlivých stromů. Úvodní prezentace Jaroslava Kolaříka mimo jiné přehledně zorientuje diváky v pojmech jako vitalita, zdravotní stav, stabilita a provozní bezpečnost. V diskusi jsme se hodně věnovali propojení dendrologického průzkumu s oceňováním (např. pro výpočet náhradních výsadeb).Videozáznamy celých epizod jsou k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
6/14/23 • 72:01
I když se legislativa o stromolezení nezmiňuje, tak to neznamená, že se stromolezců zákony netýkají. Jakub Fanta (PAVOUCI s.r.o.) vypíchl zejména ustanovení, která se týkají kácení a dalších prací stromolezců, a přitom nekorespondují se současnými technologiemi či uskutečnitelnou praxí. Diskutovalo se především o zajištění ohroženého prostoru, o (ne)pracování osamoceně, o (ne)používání motorové pily jednou rukou a o tom, jak probíhá řešení případů, ve kterých dojde ke škodě na majetku nebo újmě na zdraví.Videozáznamy celých epizod ArboChatů jsou k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieJakub Fanta
5/10/23 • 99:09
Tažné koně známe především pro jejich využití v lesnictví, své uplatnění by ale mohli nalézt i v arboristice. Kromě nižších negativních dopadů na prostředí stromu (zejména kořenový systém) a životní prostředí obecně, má oproti mechanizaci kůň i praktické výhody, např. minimální nároky na manipulační prostor či snadnější úprava terénu po akci. Hodí se tedy např. pro práci v historických zámeckých areálech apod. Diskuse se v této epizodě zúčastnilo překvapivě hned několik arboristů se zkušenostmi s prací s tažnými koňmi. Dozvěděli jsme se mnoho informací z historie, současné praxe, o práci kočích i o koních samotných. Videozáznamy celých epizod ArboChatů jsou k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieMartin Kott
5/3/23 • 100:12
V dnešní epizodě zaměřené na dendrologický průzkum jsme se nevěnovali hodnocení jednotlivých stromů, ale spíše obecné metodice hodnocení. Jaroslav Kolařík popsal, jak lze efektivně a zodpovědně přistupovat k evidenci stromů a ke kontrole jejich stavu, má-li jich vlastník (např. obec) velké množství. Následně jsme diskutovali mimo jiné o plánech péče, o (ne)zahrnování biologického aspektu do hodnocení a o předpokládaných trendech v oblasti hodnocení stromů v Evropě, např. o zdánlivé drobnosti, kterou je odstraňování slova "defekt" z arboristického slovníku.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
4/19/23 • 95:16
Tato epizoda ArboChatu se zaměřila na legislativní předpis o požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky, který se vztahuje i na stromolezení. Jakub Fanta představil, v čem vidí úskalí aplikace tohoto nařízení vlády do stromolezecké praxe, co se naopak nejvíce podceňuje a na co si opravdu dát pozor. Vysvětlil, jaký je rozdíl mezi pracovními polohovacími systémy a prostředky pro zachycení pádu a pro co jsou/nejsou určeny. Diskutovali jsme mimo jiné: o práci z plošiny, kontrole vybavení, evakuační připravenosti, jaké trendy lze v oblasti bezpečnosti práce na stromech očekávat a jak je tomu nyní v zahraničí.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieJakub Fanta
4/12/23 • 50:26
Michal Zelenák odprezentoval něco málo o historii a vývoji winchí a ukázal nejpoužívanější typy (HOBBS Lowering Device, Smart Winch, daWinchi, SpecialWinch, domácí výroba...). Porovnal je podle váhy, možnosti zatížení a ceny. Krom výhod a nevýhod jednotlivých typů winchen, harkenů a bubnů se diskutovalo, k čemu je vůbec dobré takové vybavení mít a jestli se vysoká pořízovací cena vyplatí."Když to nemáš, tak to nepotřebuješ. Ale když to máš, tak to využíváš pořád." Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieMichal Zelenák
4/5/23 • 72:05
ČSOP Arboristická akademie je koordinátorem tvorby Evropských arboristických standardů. V dnešní epizodě nás Ing. J. Kolařík, Ph.D. seznamuje s historií vzniku tohoto projektu, procesem tvorby a aktuálním stavem evropských standardů pro oblasti řezu stromů, výsadeb stromů a bezpečnostních vazeb. Dále představuje, jak se evropské standardy začínají v různých zemích implementovat a jaký vývoj lze očekávat v dalších zemích, včetně ČR. Diskutována je možná kolize s českými arboristickými standardy.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
3/29/23 • 54:53
Jak lze stromům ve městě vytvořit prokořenitelný prostor? Ukázky různých systémů prokořenitelných buněk - jak se instalují a jak fungují. Diskutován byl i systém založený na strukturálním substrátu a (ne)možnost jeho kombinace se systémem prokořenitelných buněk.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieMichal Zelenák
3/22/23 • 61:40
Přítomnost defektu na stromu sama o sobě nemusí indikovat nutnost zásahu, či přímo kácení. Nicméně je důležité si těchto symptomů všímat a vyhodnotit, jak velký význam pro stabilitu stromu mohou mít. Qěták Stach představil několik typů defektů, vysvětlil, jak mohou vzniknout, a proč je třeba je hodnotit. Ukázal několik případových studií a vedl následnout dlouhou diskusi. Krom klasických dutin či dřevokazných hub se probíraly sekundární koruny, přeštíhlení kmene, symptomy poukazující na problémy s kořenovým systémem, výletové otvory atd. Řešila se i bezpečnostní a finanční stránka péče o tzv. defektní strom. Na závěr je třeba dodat, že defektní místa mohou být zároveň cenným biotopem pro různé druhy organismů. Spolu s ostatními ekobenefity stromu je toto vhodné brát při hodnocení v potaz.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická Akademie"Qěták" Stach
3/15/23 • 156:12
Martin Kott představil svou ideu kvalifikovaného pozemního personálu spolupracujícího se stromolezcem. Abychom byli terminologicky přesní, zaměřili jsme se v tomto díle tedy spíše na tzv. podstromáka, groundmana, než na pozemního pracovníka ve smyslu certifikačního programu ČCA. Co by měl takový groundman umět a znát? Jakými by měl projít školeními a jaké by měl mít vlastní vybavení? Proč je to potřeba? Je pro arboristu reálné takového groundmana k sobě mít? Jak ho finančně ohodnotit a jak si ho udržet? To byly hlavní body dlouhé diskuse této epizody.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
3/8/23 • 129:39
Popsali jsme si, jak v České republice funguje režim kácení stromů na oznámení příslušným orgánům ochrany přírody 15 dnů předem. Spadá sem např. výchovná probírka porostů (zde pozor na to, jak je definovaný porost), či kácení stromů v ochranných pásmech veřejné technické infrastruktury. Druhým typem oznámení, který jsme v tomto ArboChatu také blíže rozebrali, je oznámení do 15 dnů po kácení a vztahuje se na havarijní stromy. V diskusi jsme zabrousili i na Slovensko a dozvěděli se některé rozdíly v tamní legislativě a praxi.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
3/1/23 • 67:46
Odhad pro spouštění břemen při kácení je dovednost, kterou získáte pouze opakující se praxí. Michal Zelenák (PROarbor s.r.o.) se v dnešní epizodě nicméně pokusil předat své znalosti a zkušenosti z používání riggingových systémů. Ukázal značné množství různých riggingových kladek a dalších komponentů, včetně historických. Zodpověděl také řadu dotazů, např.: Proč není dobré kombinovat kladku s karabinou z jiného materiálu? Jaké jsou materiálové vlastnosti, výhody a nevýhody hliníku oproti oceli? Jaká volit lana? Jak o zařízení a lana pečovat?Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieMichal Zelenák
2/22/23 • 65:53
V tomto díle se věnujeme kácení na základě rozhodnutí orgánu ochrany přírody. Jaké musí mít rozhodnutí náležitosti, aby bylo platné? Co je vhodné zkontrolovat, než se do kácení pustíme? Řešili jsme mimo jiné problematiku více vlastníků stromu, účast občanských sdružení v řízení o povolení kácení, ochranu hnízdního klidu ptáků a zimovišť netopýrů či odpovědnost za škody způsobené pádem stromu, u nějž byla žádost o pokácení zamítnuta.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
2/15/23 • 97:13
Od 1.1.2022 vstupuje v platnost novelizovaná Metodika oceňování dřevin dle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která vznikla jako výstup projektu, podpořeného Technologickou agenturou ČR. V tomto ArboChatu diskutujeme zejména změny, které přináší verze 2021 a obecný rámec používání této metodiky pro předpisy odpovídající kompenzace za pokácené a poškozené stromy v mimolesním prostředí.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
2/8/23 • 80:43
Minule jsme si jmelí popsali jako rostlinu. V tomto díle jsme se zabývali metodami diagnostiky rozsahu kolonizace a zejména způsoby, jak výskyt jmelí limitovat. Metody limitace jsou v podstatě tři - provedení řezu, chemické ošetření a odstranění (pokácení) hostitelského stromu.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
1/25/23 • 65:09
Statické bezpečnostní vazby se využívají zejména u rozsáhlejších defektů, a to pouze v případech, kdy to stav stromu dovoluje. Důvodem je, že se jedná o stabilizační postup, který nevratně mění stabilitu stromu a často obsahuje invazivní vstupy s rizikem podpory kolonizace dřevními houbami. Možnosti využití statických vazeb, jejich přínosy a rizika a zejména rozbor aktuálně využívaných systémů přináší dnešní ArboChat.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
1/18/23 • 77:14
Bezpečnostní vazby jsou zásahem, který byl na území ČR využívaný již v dobách historických. Komplexní informace máme z meziválečného období, kdy tehdy aktuálně využívané technologie popsal ve své publikaci p. Frič. V rámci tohoto dílu ArboChatu se zabýváme popisem historických typů systémů stabilizace stromů vč. přístupu k nim v dnešní době.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
12/21/22 • 83:40
Úvodní díl k problematice bezpečnostních vazeb. Jaká je aktuální filozofie přístupu ke stabilizaci stromů pomocí bezpečnostních vazeb, právní aspekty - odpovědnost vlastníka versus arboristy, a kam budeme/chceme směřovat v této oblasti?Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
12/14/22 • 65:43
Ing. Jan Forejt nás seznámil s aktuálními ceníky prací používaných v arboristice - především s ceníky ÚRS, ŘSD ČR, Náklady obvyklých opatření MŽP a s různými softwarovými řešeními. Ceníky nejsou vhodné např. pro naceňování malých (1 strom) a naopak velkých objemů prací. V jakých případech jsou však ceníky nápomocné? Příkladmo jsme porovnali aktuální ceny u některých typů kácení a řezu stromů a porovnali jsme i vývoj cen v čase. Dotkli jsme se i oceňování bezpečnostních vazeb či dendrologických průzkumů. V diskusi jsme si vyslechli různé přístupy k naceňování prací jednotlivých arboristů - sbírají si vstupní data sami na místě nebo dělají cenové nabídky "od stolu" podle fotografie? Jaké ceníky využívají? Jak se vztahují ke konkurenčním nabídkám pod cenou ve výběrových řízeních? Jaký očekávají vývoj v této problematice? Dočkáme se speciálních arboristických ceníků?Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
11/30/22 • 70:28
Úder blesku je událost, kterou nelze spolehlivě předvídat a má ryze statistický charakter. U starých stromů na exponovaných stanovištích případně u stromů v okolí hodnotných objektů se ale jedná o vliv se kterým je nutné počítat a je třeba ho řešit na základě principu předběžné opatrnosti. Jak se instalace hromosvodu provádí? Jaké jsou dosavadní zkušenosti z ČR i zahraničí? O této problematice pojednává dnešní ArboChat.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
11/16/22 • 36:42
Jmelí bílé je stálezelený poloparazitický keřík, který je kromě velmi zajímavého propojení s hostitelským stromem opředený mnoha mýty, zvyky a pověrami. V dalším díle ArboChatu se samozřejmě mýtům věnovat nebudeme, ale podrobně si popíšeme, jak jmelí funguje a jaký vliv má na strom, na kterém roste a jaké jsou formy jejich propojení.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
10/6/22 • 49:23
V tomto díle nás jeden z hlavních organizátorů - Martin Kott - seznámí s obsahem, účelem a průběhem závodů, zvaných Tree Rescue Competition (závody v záchraně zraněného na stromě). Tato speciální forma arboristické soutěže probíhá v ČR již 3 roky a prověřuje schopnosti profesionálních arboristů v řadě nekonvenčních oblastech.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieMartin Kott
9/14/22 • 62:46
Další díl diskuse nad tématikou stabilizace korun stromů pomocí bezpečnostních vazeb rozebírá problematiku aktuálních systémů vazeb dynamických. Vedle rozboru dnes používaných systémů z pohledu jejich materiálových vlastností i instalačních specifik jsme se zabývali i dimenzací vazeb a rozdílů v přístupu českého a Evropského standardu bezpečnostních vazeb.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
9/7/22 • 54:14
Arboristická certifikace Veteran Tree Specialist je posledním mezinárodním projektem v oblasti prokazování kvalifikace specialistů o péči o senescentní stromy. Jaký je obsah certifikace, k čemu slouží a proč by se o ní měl zajímat každý, kdo se zabývá touto oblastí péče o lesní i mimo-lesní stromy? Vyslechněte si názory diskutujících!Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
8/31/22 • 70:51
Tentokrát se jedná o druhý díl ArboChatu PLUS a rozhovor s dlouholetým pracovníkem Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky panem Ing. Bohumilem Rešem.Pro představení krátký životopis pana Reše:Ing. Bohumil Reš se narodil v červenci 1942 v Pteníně. Vyrůstal v hájovně, tedy mezi stromy, které se mu staly osudem. Po absolvování základní školní docházky vystudoval v letech 1956–1959 Jedenáctiletou střední školu v Přešticích. Stromy ho provázely i do Prahy, kde v letech 1959–1964 stuoval na Lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Praze.Po ukončení studia pracoval v Lesním závodě v Nejdku u Karlových Varů, nejprve jako lesník na polesí Nová Role, poté jako technik na polesí Lužec a jako pěstební inspektor v Lesním závodě v Nejdku, kde pomáhal při zavádění prvního počítačového zpracování prací a dalších agend. V lesnickém úseku podniku hl. m. Prahy Sady, lesy a zahradnictví pracoval od roku 1966 a mohl zde rozvíjet svůj koníček – dendrologii. V letech 1968–1978 pracoval pod vedením Dr. Jaromíra Strejčka v pražském Středisku státní památkové péče a ochrany přírody v oddělení ochrany přírody, v letech 1978–1988 na Ústředí státní památkové péče a ochrany přírody, kde působil jako náměstek ústředního ředitele. Po zrušení Ústředí pracoval ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody, po osamostatnění ochrany přírody v roce 1991 v Českém ústavu ochrany přírody, po reorganizaci v AOPK ČR, nejdříve v oddělení dokumentace a od roku 1995 v oboru péče o památné stromy, kde působil do roku 2016. Bohumil Reš zasvětil velkou část svého života hodnocení, dokumentaci a péči o významné a památné stromy. Je autorem řady odborných prací i popularizačních sdělení věnovaných dřevinám. Vytvořil metodiku pro vyhlašování a dokumentaci památných stromů, podílí se na vývoji metodik pro péči, hodnocení a oceňování dřevin. Dlouhodobě spolupracuje s VÚKOZ, v.v.i., v Průhonicích, mj. na projektu záchrany genofondu památných stromů. Je autorem i v mezinárodním měřítku unikátní odborné databáze památných stromů ČR, kterou také vytrvale a pečlivě po mnoho let naplňuje. Databáze je dnes vyhledávanou součástí Informačního systému ochrany přírody, zřizovaného a provozovaného AOPK ČR. Celkem měl možnost poznat skoro dva tisíce památných stromů takříkajíc na živo.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieMgr. Eliška Diblíčková,Ing. Bohumil Reš,Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
8/24/22 • 43:04
Management senescentních stromů je souborem zásahů, které mají často nevratný charakter a zasahují do procesů, o kterých často nemáme dostatek informací a znalostí. Je proto nutné ho plánovat jako sled citlivých a pečlivě zvažovaných akcí. Se zkušenostmi a názory na danou problematiku se můžete seznámit v dnešním ArboChatu.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
8/17/22 • 48:30
Oceňování dřevin se provádí nejen z pohledu vlastníka stromů (o kterém jsme diskutovali před prázdninami), ale i za účelem stanovení společenské/ekologické hodnoty. Metodika AOPK ČR, která se pro tyto účely používá, je materiálem, který se při posuzování mimo-lesních stromů používá velmi často. Krátké pojednání na toto téma s rámcovým seznámením obsahu nové verze metodiky, která vstoupí v platnost na přelomu roku.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická akademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
8/10/22 • 38:26
Tentokrát jsme se věnovali diskuzi na téma hodnotné mikro habitaty. Jedná se o tématiku s narůstající důležitostí jak pro diagnostiku stromu tak zejména pro oceňování její společenské a ekologické hodnoty.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
8/3/22 • 47:42
V tomto ArboChatu se bavíme o definici senescentních stromů u nás i v zahraničí a o typech těchto vysoce hodnotných stromů. Navazují další témata z této oblasti.Videozáznam celé epizody je k dispozici na: https://vimeo.com/ondemand/arbochat/ČSOP - Arboristická AkademieIng. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
7/27/22 • 57:41